Informace platné od 1. 1. 2022

Evropská směrnice

K datu 25. 10. 2021 měla být Směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti (EU 2018/2002 z 11. 12. 2018) plně implementována do naší legislativy, což se nepodařilo splnit. Zatím byly schváleny některé zákony, které by nás měly k plné implementaci s určitým zpožděním dovést.

Jedná se o:

Energetický zákon č. 362//2021 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., s účinností od 1. 1. 2022 (zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích)

Povinnost měření:

§ 7, odst. 10 – tento § popisuje několik výjimek z měření, ale žádný z námi spravovaných objektu tato kritéria nesplňuje, proto se jimi nebudeme zabývat

§ 7, odst. 11

• s účinností od 1. 1. 2022 možno instalovat pouze dálkově odečitatelná měřidla a přístroje registrující dodávku tepelné energie (platí pro teplo a teplou vodu)
• s účinností od 1. 1. 2027 musí být všechna měřidla a přístroje registrující dodávku tepelné energie dálkově odečitatelná

§ 7, odst. 12

• Dálkově odečitatelným měřidlem a přístrojem registrujícím dodávku tepelné energie se rozumí takové měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Zároveň musí být umožněn odečet v minimálně měsíčním intervalu

Pozn.: vypadá to, že odpadl původní plán postupných odečtů, které měly probíhat 4x ročně, již od roku 2022.

Pozn.: domů, kde si teplo a teplou vodu zajišťují jednotlivé domácnosti, se povinnost dálkových odečtů netýká, ale nikdo nezakazuje instalování poměrových měřidel na studenou vodu s dálkovým odečtem

Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům č. 376/2021 Sb., která nahrazuje vyhlášku č. 269/2015 Sb., s účinností od 2. 11. 2021

§ 3, odst. 1

• doplnění: Rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se v zúčtovací jednotce provede pouze jednou. U všech příjemců služeb je vždy v základní složce rozúčtována na 1 m² započitatelné plochy stejná částka.

§ 3, odst. 2

•  Při rozdělení spotřební složky nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce mezi příjemce služeb se vychází z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Přitom se použijí korekce a výpočtové metody zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy však nesmí u příjemců služeb, u kterých jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, překročit v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období (dále jen „limitní hodnota“). Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody takto:

1. hodnota spotřební složky se u příjemce služeb, jehož náklady na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy překročily limitní hodnotu, upraví tak, aby se náklady příjemce služeb na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy rovnaly limitní hodnotě, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případě, že nebyla dodržena spodní hranice alespoň 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případě, že nebyla dodržena horní hranice nejvýše 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku,
2. hodnota spotřební složky upravená podle písmene a) se odečte od spotřební složky nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb úměrně výši náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou, a
3. pokud po rozdělení zůstatku podle písmene b) překračuje u některého z ostatních příjemců služeb hodnota nákladů na vytápění připadajících na 1 m² limitní hodnotu, upraví poskytovatel služeb výpočtovou metodu obdobně podle písmen a) a b), a to i opakovaně, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadajících na 1 m² započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.“.

§ 3, odst. 5

• Neumožní-li příjemce služeb instalaci poměrových měřidel, nebo jejich odečet, nebo jej neoprávněně ovlivní, určí se u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č. 2 k této vyhlášce

§ 4, odst. 4

• Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu s platným ověřením nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.“.

§ 5, odst. 1 (Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce):

• Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na teplo na vytápění a náklady na teplo spotřebované na poskytování teplé vody, stanoví se tyto náklady podle vyhlášky, která stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. množství spotřebovaného tepla pro přípravu teplé vody v zúčtovací jednotce zjištěného podle množství paliva na její přípravu, zejména podle spotřeby mimo otopné období, případně, není-li to možné, použitím vzájemného podílu spotřeby tepla na přípravu teplé vody ve výši 40 % a na vytápění ve výši 60 %

§ 5 odst. (5)

1. Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a nejsou-li známy odečty naměřených hodnot měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru k termínu změny, poskytovatel služeb rozdělí
2. spotřební složku nákladů na vytápění podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
3. základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb a nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
4. spotřební složku nákladů na poskytování teplé vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb a počtu dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování podle podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb, nedohodnou-li se původní a nový příjemce služeb jinak,
5. základní složku nákladů na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb.

Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům č. 376/2021 Sb., která nahrazuje vyhlášku č. 269/2015 Sb., s účinností od 1. 1. 2022

Rozšíření okruhu náležitostí, které poskytovatel služeb ve vyúčtování (kromě náležitostí stanovených zákonem) uvede o:

8. informace o použité skladbě zdrojů energie a o souvisejících ročních emisích skleníkových plynů za zúčtovací jednotku za poslední kalendářní rok, za který jsou dostupné, pokud byla poskytovateli služeb dodána tepelná energie ze soustav dálkového vytápění a pokud tyto informace uvedl dodavatel tepelné energie ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích,
9. informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů v soustavě zásobování tepelnou energií, pokud dodavatel tepelné energie uvedl tyto informace ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích,
10. popis jednotlivých daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, které jsou zahrnuty v ceně tepelné energie dodané poskytovateli služeb ze soustav dálkového vytápění a které se přímo vztahují k množství dodané tepelné energie, pokud tento popis uvedl dodavatel tepelné energie ve vyúčtování podle právního předpisu upravujícího vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích,
11. v grafické podobě vyhotovené srovnání náměru na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb za aktuální zúčtovací období a za stejné období předchozího roku upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, (výjimka – účinné od 1. 1. 2023, tj. ve vyúčtování roku 2023)
12. kontaktní údaje pro veřejnost nejméně jednoho energetického konzultačního a informačního střediska sídlícího ve vyšším územním samosprávném celku, v němž se nachází zúčtovací jednotka, a není-li takového energetického konzultačního a informačního střediska, kontaktní údaje pro veřejnost jiného energetického konzultačního a informačního střediska,
13. další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích alespoň v rozsahu textu podle části A přílohy č. 5 k této vyhlášce,
14. odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti, a to alespoň v rozsahu textu podle části B přílohy č. 5 k této vyhlášce,
15. informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů, a to alespoň v rozsahu textu podle části C přílohy č. 5 k této vyhlášce,
16. srovnání s referenčním příjemcem služeb, přičemž v případě elektronického vyúčtování postačí pro srovnání nahradit odkazem na internetové stránky, kde je toto srovnání zpřístupněno.

Novela zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (zákon o službách). Navrhované změny, které by měly být platit s účinností od 1. 1. 2023

O navrhovaných změnách, avizovaných MMR (Ministerstvo pro místní rozvoj) budeme informovat až bude novela zákona o službách skutečně schválena.

Shrnutí:

1. Od 1. 1. 2022 lze instalovat pouze měřiče tepla a teplé vody s dálkovým odečtem, studené vod se to netýká.
2. Od 1. 1. 2027 již musí být všechny měřiče tepla a teplé vody výhradně dálkově odečitatelné.
3. Rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se provede pouze jednou. Základní složka je u všech příjemců služeb na 1 m² započitatelné plochy stejná.
4. Spotřební složka vychází z náměrů měřidel podle zákona o metrologii, včetně korekcí daných polohou vytápěných místností. Polohové koeficienty v bytech a nebytových prostorách dle přílohy č. 1 vyhlášky nesmí být větší než 1. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy však nesmí u příjemců služeb, u kterých jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, překročit v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud se tak stane, provede se úprava výpočtu popsaná vyhláškou č. 269/2015 Sb., §2.
5. Při neumožnění instalací vodoměrů na teplou vodu s platným ověřením nebo při zjištění, že s vodoměrem na teplou vodu bylo neoprávněně manipulováno, bude proveden výpočet spotřební složky nákladů na vytápění a spotřební složky na poskytování teplé vody dle vzorce uvedeného v příloze č. 2 vyhlášky.
6. Pokud při změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a nejsou známy odečty naměřených hodnot postupuje se dle § 5, odst. 5 Vyhlášky a Přílohy č. 3 Vyhlášky.
7. Od 1. 1. 2022 se rozšiřuje okruh náležitostí o další informace, za jejichž doplnění do vyúčtování si dodavateli zaplatíme.

Přílohy k vyhlášce:

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.

A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy

1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání

a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání.

b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou t_i (garáže apod.) se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce:

kde je

s - součinitel [ - ]

t_i - teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem

t_es - průměrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle dlouhodobého průměru

t_is - průměrná vnitřní výpočtová teplota [°C] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla +20 °C)

2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory)

a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso.

b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla (vertikální rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce

kde je

n - navýšení [-]

S - povrch potrubí [m²]

A - podlahová plocha místnosti vynásobená koeficientem podle tabulky v úvodní části tohoto bodu [m²], přičemž výsledný koeficient včetně navýšení činí nejvýše 1,0 (k + n ≤ 1).

c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich podlahovou plochu.

B. Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody

Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na teplou vodu se stanovují odborným posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití teplé vody.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.

Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění a spotřební složky na poskytování teplé vody

Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění podle § 3 odst. 5 a spotřební složky na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se provede podle vzorce

S_ni = X • S_c • P_ni / [P_c + (X - 1) • P_n], [Kč]

kde je

P_c - celková plocha v zúčtovací jednotce [m²]

P_ni - plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, [m²]

P_n - součet Pni

S_c - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku [Kč]

S_ni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj z měření, [Kč]

X - násobek zvýšení (podle § 3 odst. 5 hodnota 3, podle § 4 odst. 4 hodnota 3)

Poznámka:

Při stanovení nákladů na vytápění podle § 3 odst. 5 se za Pc a Pni dosazuje započitatelná podlahová plocha.

Při stanovení nákladů na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se za Pc a Pni dosazuje podlahová plocha.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.

Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti

Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti se stanoví denostupňovým výpočtem. Pokud nejsou potřebné výpočtové údaje k dispozici, použijí se hodnoty podle této tabulky:

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.

Postup pro zohlednění klimatických podmínek při srovnání náměru na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění

Ve srovnání podle § 6 písm. k) se náměr na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů za aktuální zúčtovací období porovná s náměrem na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění za stejné období předchozího roku, který je upraven podle vzorce

N_upr = (D_akt / D_před) . N_před,

kde je

N_upr - náměr na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění za stejné období předchozího roku upravený s ohledem na klimatické podmínky,

D_akt - počet denostupňů v otopném období za aktuální zúčtovací období,

D_před - počet denostupňů v otopném období za stejné období předchozího roku,

N_před - náměr na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění za stejné období předchozího roku.

Počet denostupňů zjistí poskytovatel služeb podle údajů z hydrometeorologických stanic v dané lokalitě nebo postupem podle vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.

Další informace obsažené v rozúčtování

A.

Text další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích:

„Další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích

Energetická konzultační a informační střediska (EKIS) poskytují veřejnosti bezplatné energetické poradenství. Jejich seznam a kontaktní údaje jsou dostupné na internetové adrese:

https://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/strediska-EKIS“.

B.

Text odkazů na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti:

„Odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti

https://www.mpo-efekt.cz/

https://chytra-volba.cz/“.

C.

Text informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů:

„Informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů

Příjemce služeb a poskytovatel služeb, kteří jsou ve sporu, se po dohodě mohou podle zákona o mediaci obrátit na zapsaného mediátora a v rámci mediace uzavřít mediační dohodu. Tu mohou následně předložit soudu ke schválení.

Jsou-li poskytovatel služeb a příjemce služeb vzájemně ve vztahu podnikatele a spotřebitele, může spotřebitel zahájit mimosoudní řešení sporu podle zákona o ochraně spotřebitele podáním návrhu České obchodní inspekci nebo jinému subjektu pověřenému Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Jde-li o majetkový spor, může strana sporu na základě rozhodčí smlouvy (smlouvy o rozhodci nebo rozhodčí doložky) uzavřené mezi příjemcem služeb a poskytovatelem služeb zahájit u rozhodce nebo stálého rozhodčího soudu rozhodčí řízení a domáhat se vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Tento postup však nelze využít, pokud jde o spor ze smlouvy mezi příjemcem služeb a poskytovatelem služeb, kteří jsou vzájemně ve vztahu spotřebitele a podnikatele, a zároveň byla rozhodčí smlouva (smlouva o rozhodci nebo rozhodčí doložka) uzavřena po 30. listopadu 2016.“.

Teislerová, březen 2022

Implementace EED -termíny a povinnosti.pdf